1966 – 1989
HOCHTIEF se stává korporací
V roce 1966 pojmy jako „koncern“ a „poskytovatel služeb“ naznačovaly, že HOCHTIEF prochází změnou. Vývoj HOCHTIEFu v „koncern“ – skupinu společností s konsolidovanými účty – postupoval nenápadně a na začátku nebyl ničím víc, než pouhou formalitou, jež měla význam pouze pro účetní. Ve skutečnosti bylo založení konsolidované skupiny nezbytné, a to v návaznosti na novelu německého zákona Aktiengesetz (Zákona o akciových společnostech) z roku 1965, podle které se řídila strukturu takovýchto společností.
Tento vývoj je neoddělitelně spjat se dvěma muži: Dr Albrechtem Schumannem (1968 – 1980), který se v roce 1966 stal členem představenstva, a jeho nástupcem Dr. Enno Vockem. Ten byl v představenstvu od roku 1971 a v letech 1980 až 1992 byl generálním ředitelem.
HOCHTIEF mění logo a stává se korporací
Víc než stavba
V šedesátých letech se v HOCHTIEFu začaly objevovat tendence chopit se širších stavebních úkolů a právě ty se ukázaly jako určující v postupném vývoji HOCHTIEFu od stavby ke komplexnímu vedení projektů. Počátky tohoto vývoje reprezentovala výrazy jako „projekty na klíč“, „generální dodavatel“ a „poskytovatel služeb“.
Průkopnickým projektem byl pro HOCHTIEF hotel Hilton v Aténách (1961 – 1963), po němž následovala celá řada dalších projektů na klíč.
Silná pozice v Německu
Po letech ekonomického zázraku se míra růstu německého stavebního trhu začala ustalovat. Pro HOCHTIEF však bylo i nadále motorem pozitivního vývoje podnikání na domácím německém trhu, které mezi lety 1967 a 1975 zůstávalo na nebo nad 80 %, zatímco zahraniční obchod zaznamenával jen pomalý růst.
Důvodem silné pozice HOCHTIEFu na německém trhu až do roku 1975 byla jeho síla v tržním segmentu výstavby elektráren. Již v roce 1958 zadala společnost RWE společnosti AEG, v té době pořád ještě jednomu z největších stavebních dodavatelů elektráren, výstavbu jaderné elektrárny Kahl v Dettingenu a AEG postoupila zakázku na stavební práce HOCHTIEFu. Následovaly další jaderné elektrárny včetně výzkumného centra jaderné energie v Jülichu v letech 1959 a 1960.
1969: Elbtunnel v Hamburku
Od roku 1969 do roku 1975 odpovídal HOCHTIEF za stavbu tunelu Elbtunnel pod řekou Labe v Hamburku. Tunel se stavěl jako tři paralelní dálniční tunely za použití složité technologie přepravování po vodě a zapouštění, jelikož se tunel skládá z velkého množství železobetonových prvků nazývaných zapuštěné kesony.
Elbtunnel v Hamburku
Ropná krize oživuje mezinárodní obchod
Ropná krize úplně změnila vztah mezi domácím a zahraničním obchodem. Zatímco čtyřnásobné zvýšení cen ropy v roce 1973 rozpoutalo krizi v mnoha odvětvích, stavební průmysl těžil z nečekaného bohatství zemí vyvážejících ropu.
V roce 1975 celková stavební výroba HOCHTIEFu poprvé překročila hranici 6 miliard DEM, přičemž zahraniční obchod se podílel více než z poloviny. K tomuto výsledu přispěla zejména výstavba letiště ve městě Džidda v Saudské Arábii (1974 – 1981), jež byla největší zakázkou, kterou HOCHTIEF do té doby realizoval.
1974 – 1981: Letiště Džidda
Mezi všemi legendárními projekty, které HOCHTIEF dokončil, zaujímá Mezinárodní letiště krále Abdulazize v Saudské Arábii zvláštním místo. Velikost celého oploceného staveniště byla 105 km2. Čtyři terminály z jádra komplexu. Fascinující architektura Terminálu poutníků připomínající stan – největší zastřešená plocha na světě – poskytla stín už milionům poutníků do Mekky. Tato stavba letiště na klíč byla také největší zakázkou, která kdy byla zadána jediné stavební společnosti.
Letiště Džidda
1970 – 1974: Most přes Bospor
Mezi nejvýznamnější mezinárodní projekty společnosti HOCHTIEF v tomto období patří také most přes Bospor v Turecku – most z Evropy do Asie. S rozpětím 1 074 metrů a průměrnou čistou výškou 64 metrů je tento most, který každý den využije na 200 000 vozidel, jedním z největších mostů v Evropě.
Projekt realizovalo anglicko-německé konsorcium a HOCHTIEF koordinoval práce na nosné konstrukci.
Most přes Bospor
Hubená osmdesátá léta
V osmdesátých letech zahraniční obchod zřetelně upadal, ale HOCHTIEFu se podařilo udržet si stabilní pozici rozšiřováním domácího podnikání.
Jednou z ambiciózních staveb této doby byla budova Torhaus ve Frankfurtu nad Mohanem dokončená v roce 1984. Po hubených letech 1986 až 1988 začal HOCHTIEF znovu vykazovat jasný růst.
Torhaus ve Frankfurtu nad Mohanem
1988 – 1991: Messeturm ve Frankfurtu
Záleží na vaší představivosti, jestli vám bude připomínat raketu, mince nakládané na sebe nebo žezlo. V každém případě je to klenot městské architektury – Messeturm, 256,5 m vysoká věž na frankfurtském výstavišti. Až do roku 1996 to byl nejvyšší mrakodrap v Evropě.
Jelikož centrum Frankfurtu už bylo přeplněné budovami, pro výstavbu zařízení staveniště byl k dispozici pozemek o velikosti pouhých dvou tenisových kurtů. Jediným způsobem, jak HOCHTIEF mohl projekt dokončit ve stanoveném čase tří let, bylo za použití propracovaného logistického systému. První nájemníci se stěhovali do nižších pater, zatímco práce stále ještě postupovaly směrem nahoru.
Věž Messeturm ve Frankfurtu